Benátky 2021

Po dlouhé odmlce vlivem nepříznivé pandemické situace jsem se držel od vzdálenějších destinací stranou. Během té doby odmlky mi ale nejedno z nich ve svém odloučení proniklo hlavou s vidinou a tužbou vrátit se na jeho prostranství, jakmile to jen bude z hlediska cestování bezpečnější a realističtější. Měsíce se v nejisté situaci kupily, když se ale po bezmála roce a půl začínala situace díky očkování a stálým opatřením zlepšovat, začínal jsem čím dál častěji brouzdat v rozsáhlém šanonu fotek ze všech minulých návštěv mimo naší zemi za poslední roky. V době očkování již přicházely do úvahy první podepřené plány, které by za správného uvážení již mohly vyjít . . na samém středobodu úvah bylo město, jehož minulost je spolu se svou věčností úzce svázána s etapou uměleckého, umělecko-architektonického směru, který já osobně pokládám za samý vrchol umělecké, tvůrčí, lidské houževnatosti. Na samém začátku i konci tohoto tvrzení stojí Benátky, samotný tok estetiky po celém svém pobřeží i zbytku Benátska. 

Bazilika Svatého marka
Bazilika Svatého Marka na náměstí San Marco

Termín pro návštěvu Benátek jsem naplánoval na 30. srpna, jednak z důvodu končící letní sezóny, která znamená v případě okolního ubytování znatelný pokles cen a jednak z důvodu mého ukončeného očkování. Pro hladký vstup na území Itálie v zásadě postačilo vyplnit online formulář se základními údaji o počtu osob, cestě a tak dále. Dále bylo zapotřebí očkování, které pokud jste neměli, byl nutný negativní covid test. Ve vnitřních prostorech, včetně hromadné dopravy a na místech, kde nebylo možné udržet vzájemnou vzdálenost alespoň 1,5 metrů, pak platila povinnost nošení nano roušky či respirátoru. Okrajově jen dodávám, že se samým počátkem září mám zkušenost i nadále příznivého počasí, jehož teploty se na území Itálie povětšinou pohybují kolem 25 stupňů celsia.

JAKOU CESTOU SE TAM MOHU DOSTAT?

Aby se člověk dostal do samého centra dění Benátek, má na výběr z mnoha možností. V minulosti jsem se například dopravil na autobusové nádraží Benátek a poté se na Náměstí sv. Marka dostal pěšky napříč klikatícími se uličkami, které jsou svým neotřelým uspořádáním pro celou zemi tak symbolickými. Protentokrát jsem se ale rozhodl pro cestu autem, které jsme zaparkovali nedaleko „kotviště“ Punta Sabbioni. Pokud se rozhodnete pro tento způsob, na výběr dostanete skutečnou řadu zřízených parkovišť, za která zaplatíte v průměru 5 - 7 euro za denní stání, místy pak nabízejí celodenní parking i místní obyvatelé, jejichž ceny se pohybují v takřka stejném rozmezí. Za samotnou dopravu na stanici nedaleko San Marca ve formě cca půlhodinové cesty lodí pak zaplatíte v průměru 15 euro za dospělou osobu, avšak ceny mohou být opět odlišné v závislosti na sezónním období či zvolené společnosti. My jsme si pro účely naší cesty vybrali linku číslo 14. 

boat venezia
foto výhledu z lodi na cestě z Punta Sabbioni na San Marco

TIPY PRO CELODENNÍ PROGRAM

Do Benátek jsme zatím pokaždé dorazili vždy kolem desáté hodiny dopoledne a odjížděli zhruba kolem šesté až sedmé hodiny večerní. Během takto zdánlivě klidného množství času je ale konečný program svým způsobem „tak akorát na čas“. Benátky disponují nevídanou rozmanitostí a pestrostí prakticky každého místa, kterým se jen mihnete, za což skutečná nabitost celého dne rozhodně stojí. Následujícím stručným výčtem bych se proto rád pokusil vypsat jedny ze zvláště častých, ale i méně rušných (přesto určitě nádherných) památek. 

Náměstí Svatého Marka

san marco place
Náměstí sv. Marka se zvonicí sv. Marka, v pozadí Dóžecí palác / Piazza San Marco

Pro začátek nejspíše samá tvář Benátek, kterou tvoří právě Piazza San Marco, jež nese jméno po evangelistovi Markovi, patronovi Benátek. Samotné náměstí vzniklo v 9. století, tehdy však jako menší prostor před již existující bazilikou svatého Marka (viz. obrázek výše). Do současné podoby, tvaru i velikosti byla plocha náměstí upravena v roce 1177. Tenkrát byly kanál Rio Batario, který ohraničoval náměstí ze západu a dok, který zároveň odděloval Dóžecí palác od náměstí zasypány. Tento naprosto zásadní akt pro podobu dnešního náměstí přišel s návštěvou Alexandra III a císaře Fridricha Barbarossy. Pokud zatoužíte vidět toto centrum Benátek ze zcela nového pohledu, pak máte možnost dostat se na samý vrchol zvonice sv. Marka, který vám nabídne nejširší možný rozhled nad dalekostí celého města. Fronta na zřízený výtah se povětšinou protáhne na něco kolem půl hodiny a za celý výhled zaplatíte 13 euro za dospělého a 9 euro za dítě. Abych vás nepřipravil o veškerý výhled, přiložím pouze jeden z mnoha možných, které můžete na vrcholu zažít.

venezia view
Výhled ze zvonice sv. Marka

Výhled z mostu Ponte Di Rialto

venezia

Most Ponte Di Rialto je jednou z typických „pohlednicových“ scenérií rozsáhlého města. Zároveň je ze San Marca relativně blízkým cílem. Jeho historie se začala psát v roce 1181, kdy stavitel Nicolò Barattieri byl tím, který se zasloužil o vůbec první most přes Canal Grande, tehdy se jednalo o potonový most nesoucí jméno Ponte Della Moneta. Z důvodu blízko situovaného trhu Rialto dosavadní most přestával stačit, tudíž byl roku 1255 nahrazen dřevěným mostem, který byl řešen dvěma šikmými rampami a pohyblivým středem, který zaručil bezpečný průplav vyšším lodím. Posléze byl tento most propojen s blízkým trhem a dostal tak jméno, které nese dodnes. Roku 1310 utrpěl most při vzpouře pod vedením Bejamonta Tiepole značné škody, kdy dokonce došlo k jeho částečnému spálení. V roce 1444 následně nevydržel nápor lidí, kteří tehdy sledovali průvod lodi a most se zřítil. Nahradit dřevěnou konstrukci konstrukcí kamennou bylo vyřčeno roku 1503 a podoba mostu Ponte Di Rialto, jakou známe dnes, byla navržena Antoniem da Ponte a dokončena v roce 1591. 

Arsenale di Venezia

arsenale di venezia

Arsenale di Venezia je pro mě vždy místem, kam po velkém náporu všudypřítomného davu pokaždé zamířím. Jedná se o poklidný vstupní portál, který byl postaven na bázi projektu architekta jménem Antonia Gambella roku 1460. Samou stěžejní inspirací se staly signifikantní vítězné římské oblouky, což stvořilo jedny z prvních příkladů proslulého renesančního umění Benátek. Arsenale je rozprostřen na dvou ostrovech s názvem „Gemello“ a během let svého století byl postupně rozšiřován a časem tak vytvořil významnou průmyslovou oblast, která dosáhla až do městské zástavby čtvrtě „Castello“ v severovýchodní části Benátek. Samým středem je dodnes kanál Rio Arsenale, chráněný symbolickými věžemi ze šestnáctého století. Tehdy byl most nad kanálem padací a zvedací zároveň, aby byl vždy umožněn průjezd lodí, zároveň byla postavena budova, která našla svůj význam jako přístav, kotviště i místo údržby pro Bucintoro, loď dóžete. V celém Arsenalu se již vyráběly obchodní ale i vojenské lodě, které byly využívány k upevňování benátské moci na Jadranu a středomoří. Mimo to byl benátský arsenál i místem pro sklady, dílny či slévárny. Zaměstnanci těchto doků žili ve čtvrtích prakticky v těsné blízkosti areálu, kde se časem rozvinula řada řemesel k podpoře a rozvoji činností uvnitř Arsenalu. Dodnes jsou některé okolní ulice dle těchto řemesel pojmenované.  

Míst k objevení je zkrátka po celých Benátkách nespočet. Ani po pěti návštěvách nemohu říci, že jsem viděl vše, co na svém seznamu mám. Svou různorodostí tak mohou Benátky na leckoho působit jako zcela oddělený svět s architektonickou i uměleckou kulturou, která nadobro předběhla svou dobu. Jejich návštěvu bych tak plně doporučil každému a to ne jen jednou. V jediném dni totiž spatříte jistou osobitost, jež byla nevídanou estetikou ztvárněna do podob, jaké můžeme obdivovat dodnes, čímž nám celý zážitek utkví v paměti jako pojítko k dalším návštěvám. 

autor článku: Jaromír Vondra
zdroj: tuscanynowandmoredobenatek