Železná Ruda

V tomto díle Badatelle zamíříme na území dalších míst, jejichž navštívení setrvá v paměti pozorovatele jednou provždy. Kdybych měl odpovědět na jednu uzavřenou otázku, která by se mě ptala, jaké pohoří jsem za svůj život navštívil nesčetněkrát, obratem bych zas a znovu zamířil vděčným slovem k Šumavě. Pohoří, jež se rozprostírá na hranicích Česka, Rakouska a německého Bavorska tvoří k dnešnímu dni skutečnou přírodní netknutost a různorodost, za kterou je pro člověka snadným rozhodnutím se vracet. Nejvyšším bodem tohoto členitého pohoří vůbec je Velký Javor (1 456 m.n.m.), jenž zaujímá místo v německé části Šumavy. Na území českém si tak přisvojil výškové prvenství Plechý (1 378 m.n.m.), tyčící se na česko-rakouské hranici. Dále pak šumavským územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem, vedle čehož toto pohoří, jakožto Chráněná krajinná oblast Šumava územně pokrývá i Národní park Šumava, jenž čítá 24 státních přírodních rezervací. My pro účely naší turistické cesty zamíříme do malebného města v Plzeňském kraji, které najdete na česko-německé hranici a hranici NP Šumava. Řeč připadne na okolí Železné Rudy, přičemž zamíříme i do ulic Bavorské Rudy (Bayerisch Eisenstein).

blog badatell
kombinace české a německé železné rudy, v levém horním rohu pak vrchol Arberu

Do Železné Rudy je zřízen přímý vlakový spoj z pražského hlavního nádraží, stanice Železná Ruda centrum spadá pod českou Železnou Rudu, načež stanice Železná Ruda - Alžbětín je záležitostí doslova několika kroků přes hranice přímo do Bavorské Rudy. My jsme se ale na týden prozatím vždy rozhodli pro českou část. Ubytování v české části Železné Rudy volíme již zpravidla v rodinném penzionu U Lehečků, jenž pro nás za 16 let pravidelného navštěvování znamená předem jisté rozhodnutí. Město samotné nabízí celou řadu kvalitních restaurací, posilovnu v Pensionu Böhmerwald a v zimě pak Skiareál Nad nádražím. Svým uspořádáním jsou pak kouty města těmi pravými místy, kde po celodenním výletu strávit zbytek dne a načerpat tak síly i nápady na den následující. 

Vždy jsme zde strávili přesně týden, přičemž navzdory zdánlivě dostačující době pobytu sice člověk pravděpodobně dokáže stihnout vše „podstatné“, avšak stále se sem vracíme s místy, jejichž zákoutí jsme za celé roky dosud nespatřili. Tímto se již dostáváme k samotnému výčtu několika z mnoha ikonických turistických bodů v samotném okolí Železné Rudy. 

ŠPIČÁK

Je pravděpodobně horou, kterou navštívíte, ať už jste turista, biker či lyžař. Věhlasný Špičák o výšce 1 202 m v Královském hvozdu se nachází asi 3 kilometry severně od Železné Rudy. Dostat se tam můžete hravě vlakem přímo ze stanice Železná Ruda - centrum. Na samý vrchol Špičáku se posléze můžete dostat čtyřsedačkovou lanovkou, která vás nahoru ponese přímo nad Bikeparkem Špičák (PO-ČT 9:00 - 17:00, PÁ-SO do 18:00), kdy za jednosměrný lístek pro dospělého zaplatíte dle ceníku v přepočtu 190,- Kč (zpáteční 230,- Kč), za dítě pak nahoru 100,- Kč (zpáteční 110,- Kč). Pokud jste ale spíše příznivci výletu o čistě pěší trase, můžete se samozřejmě nahoru dostat i po svých a to po modré turistické trase od dolní stanice lanovky, kdy při 1,5 km dlouhé trase pokoříte symbolických 333 výškových metrů. Na vrcholu špičáku pak na vás čeká občerstvení v podobě kiosku a především rozhledna, jež byla vystavěna v roce 2014 Tělovýchovnou jednotou TJ SA Špičák. 

rozhledna spicak
rozhledna Špičák

Po odpočinku na samém vrcholu hory se můžete vydat hned ke dvěma blízkým jezerním úkazům, k Černému a Čertovu jezeru. K Černému jezeru, jež je největším jezerem ledovcového původu v České republice, které nese své jméno dle odrazu černé hladiny, se dostanete od blízkého rozcestníku. K němu dojdete zhruba necelý kilometr od rozhledny, kde máte na výběr, zdali se vydáte buď vlevo k Čertovu jezeru (cca 1 km po nově zpevněné trase) nebo budete pokračovat po červené k Černému jezeru. Zde je zapotřebí brát na vědomí, že trasa je dlouhá kolem 1,5 km a není sjízdná kočárkem. K Čertovu jezeru se tak  dostanete prakticky jednoduše a stále z kopce dolů. 

certovo jezero
Čertovo jezero

Čertovo jezero je karové jezero, jehož vznik připadá na období würmského zalednění. Rozléhá se v Královském hvozdu na jihovýchodním svahu Jezerní hory a jeho vzdálenost ke vsi Špičák u Železné Rudy čítá zhruba čtyři kilometry. Svůj signifikantní název nese po pověsti, jež praví, že se na onom místě kdysi utopil čert s kamenem uvázaným kolem ocasu, kterého přemohla statečná dívka, když se jí pokoušel odvést do pekla. Při zápase vyryl čert hlubokou jámu natolik, že z ní vytryskly prameny a vytvořily tak jezero, jak jej známe dodnes. Čertovo jezero je dnes součástí Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero, v těchto jezerech a jejich okolí jsou dodnes vedeny záznamy o existenci vzácných druzích sinic, řas, hub, mechů i brouků, čímž je koupání či chození ve vodě byť třeba jen po kotníky přísně zakázáno. V každém případě samotný pohledový zážitek je koneckonců přeci jen tím, co si ročně získává nespočet turistů, kteří se později neváhají na Čertovu jezeru podobná místa s chutí vrátit.

PANCÍŘ

Pancíř o nadmořské výšce 1 214 metrů leží v Pancířském hřbetu, ačkoli nese hřbet jméno právě po Pancíři, fakticky jeho nejvyšší horou je Můstek s 1 234 metry. Pancíř je od Železné Rudy vzdálený 5 kilometrů severovýchodně a dostanete se k němu taktéž od vlakové stanice u Špičáku, kdy je od hlavní silnice Špičák - Železná Ruda vzdálena cca 200 metrů. Na vrchol pancíře je pak pravidelně v provozu jednosedačková lanovka s mezistanicí Hofmanky, přičemž zažijete převýšení 354 metrů o délce 2 750 metrů (je možná přeprava kol). Pokud se rozhodnete pro pěší trasu, čeká vás 2,6 kilometrů chůze se stoupáním 239 metrů. Od vrcholu lanovky pak můžete dojít, stejně jako ze Špičáku, k Čertovu či Černému jezeru. Pokud ale máte tato jezera za sebou již z návštěvy Špičáku, můžete se vydat 5 kilometrů po modré značce, která svým průběhem nabízí krásná panoramata na sjezdovky Špičáku, načež se vám naskytne možnosti oběda z kuchyně hotelu Belveder. V samém závěru trasy pak při sestupu před Železnou Rudou spatříte nedávno obnovenou křížovou cestu. Samým shrnutím výletu na Pancíř bych navnadil, že pokud upřednostňujete převážně přírodní cesty a menší počet turistů, stane se pro Vás Pancíř před Špičákem nejspíše mírně oblíbenějším. Klidná a pozvolná cesta, při které dostanete mnohdy prostor na vlastní improvizaci, to je dle mého stěžejním bodem při výletu na Pancíř. 

lanovka Pancir 
lanovka cestou na vrchol Pancíře

BAVORSKÁ RUDA - BAYERISCH EISENSTEIN

Bavorská Ruda, na kterou z výšky 1 456 metrů hledí nejvyšší hora Šumavy Velký Javor, je obcí ležící na hranicích s Českou republikou. Obklopena úchvatnou přírodou Bavorského je tak jedním z nejvíce působivých míst v dohledném okolí, jež navíc symbolizují uznávané klimatické lázně. První zmínka o Bavorské Železné Rudě připadá na rok 1569, od té doby byla takřka 200 let součástí samotného českého království až do roku 1764, kdy byla na základě bavorsko-české smlouvy vrácena Bavorsku. Hranice, která byla onoho roku mezi českou a německou Železnou Rudou stanovena, je platná dodnes. Bavorská Ruda se do své historie zapsala zejména, když dala první sklárnou svého území vzniknout tradičnímu šumavskému řemeslu. V 19. století v celé obci a dohledném okolí fungovalo 20 neustále vytížených skláren, v současnosti se zdejší tradice sklářského řemesla začlenila mezi zvláště vyhledávané turistické cíle. 

Počet obyvatel této obce je v současnosti uváděn na 1 400, přičemž valná většina z tohoto počtu pracuje v odvětví cestovního ruchu. Kapacita lůžek města je pak uváděna v číslech kolem 2 300, čímž ve městě každoročně přenocuje téměř čtvrt milionu hostů. Do Bavorské Rudy se dostanete snadno vlakem ze centra Železné Rudy, kdy Vaší cílovou stanicí bude Železná Ruda - Alžbětín. I sem se lze dostat přímým vlakovým spojem z pražského hlavního nádraží. Samotná prostranství Bavorské Rudy pak nabízí příjemně klidná zákoutí udržovaného města, kde už jen samotnou procházkou lze strávit odpoledne, přičemž můžete zamířit například do místního muzea drah, zvířat či pohádkového lesa. Na hranici s Českou republikou, přímo na česko-německém vlakovém nádraží pak sídlí Informační centrum NP a CHKO Šumava a Národního parku Bavorský les.

BavorskaRuda
Bavorská Ruda s pohledem Velkého Javoru (vlevo nahoře)

ZÁVĚREM

Železnorudsko je místem, jež si najde příznivce obou protichůdných ročních období. Na mnoha trasách, kterými v létě kráčíte jako turista, můžete v zimě prolétnout pro změnu na běžkách. Na možnost neustále aktivního sportu, turistiky i relaxačního zážitku se zde meze nekladou prakticky v žádných měsících v roce. S příchodem léta se naskytnou příležitosti bezpočtu výletům, které pro změnu s nastolením zimy vystřídají příležitosti nové, čímž jako činorodý návštěvník na rozhledu při jakékoli návštěvě rozhodně netratíte. 

autor článku: Jaromír Vondra
zdroj: zelezna-ruda.cz